Pohledy

Dva páry očí, co zářily za nocí,
pojí nás minulost, vzpomínky, touhy,
k zbláznění bolí mě to srdce planoucí,
bez Tebe život můj je termín pouhý.

Často se nestává,
pohled však zůstává,
zachyť můj a já Tvůj,
víc radši neslibuj…

Dva páry dlaní co hřály se, hladily,
děsí nás přítomnost, omyly, přání,
společné chvíle kdy spolu jsme ladili,
snad pocit štěstí, snad jenom zdání.

Zřídka se nestává,
hlava má bolavá…
vykouzlit úsměv můj,
víc radši neslibuj…

Dva páry duší, co smály se, plakaly,
těší nás víra, že bude zas líp,
vzývám i proklínám, že jsme se poznali,
chtít ránu zacelit, vyndat ten šíp…?

Nikdy se nestává,
že chvíle zůstává,
chvíli zas při mně stůj, ale…
ale víc radši neslibuj…