TVŮJ ZÁMĚR

Zvonil jsi u mých dveří.
Každým dnem mne zbavoval strachu..
Těžko se tomu věří.
Ale vstala jsem z mrtvého prachu.
Povstala, znovu se zrodila..
Potlačila, vydala se dál..
A vlastně až dnes si uvědomila..
Že je to dlouho, co jsi tu stál.
Každý ten den, v tu každičkou vteřinu..
Jsi mě z mého citu hrubě vytrhával..
Tak jsem se vzbudila a zkopala peřinu.
A dnes je to fakt dlouho, co jsi tu stával.
Tenkrát jsem tomu nechtěla věřit..
Dnes už to však vím, můj milý příteli..
Tak chci ti to říct, chci se ti s tím svěřit..
Ty jsi nechtěl mě. Jen maso v posteli.