Bez názvu

Sedíš
a v hloubce svého srdce cítíš
prázdný smutek.
Skláníš hlavu, vyprahlá duše,
nemůžeš ani plakat,
už dlouho jsi nebyl štasten.
Šustivý déšť smáčí okenní rámy,
odplaví bol
a odplaví vášeň,
chtěl bys teď žít.
Pozoruješ život a čas je tvůj soupeř,
nač vlastně mluvíš o stáří,
zbyla ti touha,
nezoufej ještě,
snad se to nakonec podaří.