Sním...

Vždy, když v noci sním,
o princi se zahalenou tváří budou ty sny, to vím.
Nikdy jsem jej nespatřila,
v mysli jsem si jej nejspíš vytvořila

Dnes už ty sny mě tolik nepronásledují,
ale občas příjde, když někoho potřebuji.
Vše o něm vím a přece ho neznám,
jen můj snový život jest s ním sezdán.

Jednou na ulici oslovil mne muž,
bylo to v den, kdy nedoufala jsem už.
Měl pohled barvou ne nepodobný barvě tuži.
Ach, Bože, ty oči mne dodnes souží!

Mé srdce ani duše nemají klid.
Od té chvíle chci jen dlouho žít.
Žít, abych ho spatřila,
i kdyby to znamenalo, že bych se potom v pekle smažila.

I nyní toužím najít svého prince,
když píši tyto řádky neztrácím naději.
Má víra se vyplatila mnohem více,
protože já našla jsem snového prince.

Očistcem prošla jsem kvůli snu.
V jeho očích vidím sladce inkoustovou tmu.
Můj princ je muž, co vrátil mne životu.