Večerní

Pod večerními hvězdami
jsme tu spolu sami.
Vítr nám píseń vypráví
o lásce mezi námi.

Až tmavé roucho noci
vrhne na nás chladný stín,
věřím,že pak budeš moci
porozumět citům svým.

Vysmekla jsi ruku z mé:
Podívej se,hvězda padá!
Ukazuješ na nebe
a já vím,že máš mě ráda.

Tiše letí nocí tmavou
černou jako barva tuše.
Za sebou nechá čáru žhavou
hořící jak naše duše.

Prý,když hvězdy padají
máš si něco přát.
Lidé to tak dělají
když má někdo rád.

Už mou ruku tiskneš znova
a oba to dobře víme
jak nyní jsou zbytečná slova.
I bez nich si rozumíme.

Pozorujem galaxie
na sta od nás světelných let.
Dobře víme,jak fajn to je
že jsme tu a náš je svět.