Báseň pro Karolínu

Karolíno!
Zastav přece!

Nezastaví.

Podpatky a noc
Klap klap klap

Podpatky a noc
Mi tě berou
Dívko, Karolíno

Jsi
Pískem mezi prsty
Jsi
Nevyřčenou pravdou
Nejistým úsměvem
I prvním krokem do
Neznáma
Jsi, Karolíno, mým
Snem
Ne snad z vášně
Nebo touhy
Prostě proto, že pocit
Z tvého neskutečna
Mi dává sílu
Tě někdy v budoucnu
Poznat mezi ostatními
A pak teprve
Pak pochopíš
Dívko, Karolíno
Že tvé jméno
Jsem do písku
Napsal já.

Když se dívám do tváře obloze
Vidím sebe, jak
Pod měsícem, pod rozkutálenými
Perlami
vyfukujeme obláčky páry
A já sahám do výšky, abych ti jich
Pár navléknul
Stojím na špičkách,
Na jednu téměř dosáhnu,
ale ty mě zastavíš
A já pochopím
Proč tě tak zbožňuju.
Dívko, Karolíno.