Včera

Včera

Anotace: to zase včera mě dostal koleběh všedního dne...

Sluneční paprsky tvář mou hladí,
teplý vánek smysly svádí.
To mé roztoužené tělo,
ochutnat kousek z tvého by chtělo.

Strčím do zámku klíč
a rázem je ten pocit pryč.
V očích objeví se slzy bolesti,
v tu ránu z blaha stává se neštěstí.

Zavřou se dveře, já na kolena padám,
kdybys tušil, jak jen bez lásky strádám.
V té nelítostné křeči,
sedí zas malá holka, co brečí.

Ach ta má ruka chtivá,
cestičku si hledá, s tělem splývá.
Alespoň na okamžik, na pár chvil,
přivádí mne do říše víl.

Svaly smyslně se svírají,
ten okamžik přichází něžně, potají.
A pak je po všem, zas je tu realita,
co na pár chvilek byla utěšena, byla skryta...
Autor Mattyys, 28.03.2006
Přečteno 403x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře
líbí

Díky za komentář a popřání sluníčka do duše. Nejsem opravdu snad grázlík v pravém slova smyslu, to je jen přezdívka po zbytku z jedné lásky, která už dnes nebolí a nemá s tou současnou bolavou relativně nic společnýho. Doufám v to, že bude líp a musím říct, že pocity podobné Tvým z této komentované básně také občas zažívám, tak ať je nám brzy lípppppppppppppppp:-)

31.03.2006 13:03:00 | grázlík

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel