ODPUŠTĚNÍ

Zase hraješ mi na city
jakobych jen kytara byla
prý hlavní jsou pocity
a nad nimi vítězí síla

Zase slyším tě říkat
tvrdě a bez pochopení
přestaň konečně vzlykat
tím se přece nic nemění

Už nejsi víla z pohádky
ta co zná jenom smích
svůj život žiješ na splátky
a zebeš jako sníh

Marně hledáš zavinění
tam kde žádná vina není
marně toužíš po spáse
tam kde spasit nedá se

Že nenávidíš tohle zatracení...?
Pak ve svém srdci hledej... ODPUŠTĚNÍ

.