JEN HVĚZDY A MĚSÍC

Jen hvězdy a měsíc,
to jediné nás spojuje,
to jediné nám v noci,
září nad hlavami.
Mě, stejně jako tobě…

Když večer kráčím ulicí,
a hledím němě vzhůru,
do očí mě zasáhne,
bledé světlo měsíce.
A já si uvědomuji,
že je to možná jediné,
co teď máme společné.
Ty, stejně jako já...

Jen hvězdy a měsíc,
naše pohledy zachytí,
když budeme v stejnou chvíli,
vzhlížet k černé obloze.
A myslet jeden na druhého,
už však jinak než dřív.
Ty stejně jako já….

Hvězdy a měsíc to ví.
Ví že naše city se změnily.
Dřív byla jsem v tvém srdci něco víc,
než pouhá kamarádka,
teď však moje místo v srdci tvém,
asi zůstává prázdné.
V mém srdci to tak není,
pořád tě v něm schovávám.
Ty už však mě ne,
a proto tě smazávám.
Já tebe,
tak jako ty mě.

Jen hvězdy a měsíc ví,
jak mi je když zapomínám,
na krásné chvíle s tebou.
I když jen na dálku.
Je to asi pro nás dva,
strašné zapomenout.
Pro mě stejně jako pro tebe.
Pro nás pro oba...