...

Oči jak modré studánky večer co večer vídám,
jsi to ty? Lásko, tvé polibky na trávě sbírám.
Rosa z perel se na slunci třpytí,
vůně Tvé kůže, je jako omamné kvítí.
Jemný déšť je otcem duhy,
ty pro mě nikdy nebudeš ten druhý.
Hebký vánek se rozplývá na řasách mých,
snad se i já ocitám ve snech Tvých.
Unavená noci, zkrať svou délku prosím,
obraz jeho tváře stále v srdci nosím.
Ó drahá noci proč jen nepřeješ nám?
Snad naše láska nebude jen pouhý klam.