Anotace: Nikdy jsem nechtěla, aby jsi z lásky ke mně vystřízlivěl a věř mi, že ještě míň jsem chtěla, abych vystřízlivěla já.
Sbírka: Vejdi, ale neubliž!
Na člověku to leží jako kámen. Nevím, jestli se ho někdy podaří shodit. Třeba nejme dost silní, abychom ho zvedli. Když ho tam necháme ležet, tak se snad sám ošoupe až na zrnko písku. Ale to zrnko si schovej, na památku... :)
16.04.2006 22:24:00 |
Je to zvláštní básnička a přesto tolik vystížná.Její obsah se mi vrývá hluboko do srdce a někdy mám pocit jakoby andělé lásky vůbec nebyli..
16.04.2006 19:52:00 |
smutná a pěkná..i já právě prožívám něco takového,tak držím pěsti ať zvládneme to hravě a nespadnem do stavu nicotného
16.04.2006 18:34:00 | Pika