Jdu dál

Jsem stesk, řekl suše
a tvářil se jednoduše.
Já láska řekla
a slza jí tváří stekla.
My jdeme spolu životem
a musí to tak být,
že jednou máte vše
a pak zas chvíli smutní musíte žít.

Však přebolí to přátelé
zas přijdou chvíle veselé.
To už je zákon života,
že po lásce přijde samota
a po dešti zas slunce na oblohu.
Jen odvahu to chce postavit se tomu!
Zašeptal mi sen potají,
tak jak už to sny dělají.

Slzu jsem z oka setřela
a do dálky sem běžela.
Zas trhala jsem luční kvítí
a chtěla žít v zemi, kde jen slunce svítí,
kde mráčky nejsou na nebi
a každý má jisté zázemí.
Však nejde to tak a proto zas,
probudit se a jít dál je čas.