Hovory k sobě
Hovory k sobě
Anotace: jedna starší o lásce
Ty jež si myslíš, že všechno víš!
Probuď se ze sna!
Proč tak tvrdě pořád spíš?
Luna v novu temně září…
A hle! Tytu sedíš,
slzy v tváři!
Tak si posluž a pokračuj!
Piš básně, které do koše se hodí!
Nekritizuj druhé ale sebe!
Na to dnes každý všude stále hledí.
Co si ještě přeješ?
Život ti není dost?
Ale jdi! Láska?
Jen zase další host.
Bojíš se jí dveře otevřít
a pak jen nad sebou lkáš.
Proč prosím tě! Pro boha!
Tak hned vstaň! Však na to máš!
Nejsi jen zvuk ticha,
jen hledáš stále cestu svoji.
A to chválím! Ale pozor!
Ať neskončíš jednou v hnoji…
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Nesouhlasím, první sloka tam musí být a dává to smysl. sedí to jako zadeček na nočníku:-). 100, podle mě si to zasloužíš.
25.05.2006 12:58:00 | Bajík
...málokdo sám sebe je ochoten poslouchat...
...málokdo sám sobě dokáže taky radu dát...
...ano, oslovil jsi... :o)
12.05.2006 20:36:00 | Cecilka
Jojo, oxymoron je krasna vec, ale nekdy se bohuzel stava, ze ji lide nepochopi.
07.05.2006 23:57:00 | Montynka
Je to pekne, ale moc mi nesedi posledni vers, je tak nejak uplne z jineho sveta.
06.05.2006 21:31:00 | Montynka
Ta první sloka je, jako by jsi nevěděl, jak začít. Pak se to rozehrává a nutí přemýšlet. A když už se myšlenky učesaly a tuší na čem jsou, dostanou pořádnej kopanec poslední slokou. Tak za tu je u mě plná. A možná, když tě něco napadne s tou první, vyzkoušej to. Ale nenech si do toho ode mne kecat, je to tvá báseň a já jsem jen laik. :-)
20.04.2006 20:57:00 | Buližník