Už nepřijdeš

Kdo mě opustí a kdo ne,
kdo si připustí, že čas plyne
proti nám, s minulostí v zádech,
hádám a snad se mýlím,
to, co bylo už se nevrátí a já ve snech
budu padat a pak se probudím
nad ránem, ne-li dřív,
sám, stejně jako předtím,
smutek zahalil mě závojem
z toho nejjemnějšího hedvábí,
kéž bych ho mohl vyměnit
za kousek štěstí, za kousek tebe,
v noci, když nebe ozáří hvězdy,
já s nimi padám a ptám se
kde jsi? Slyšel jsem pravdu,
už tu nejsi a nepřijdeš...