Bloudím
Bloudím
Desítky chodeb do klubka spletených,
místností bez konců, propastí bezedných,
rozcestí, scestí, pastí a náměstí,
a někde na konci štěstí v neštěstí.
Labyrint doteků, polibků, pohledů,
najít směr k východu as´ nikdy nesvedu.
Tak v tobě bloudím každičkou noc a den…
Chci vlastně vůbec najít cestu ven?
místností bez konců, propastí bezedných,
rozcestí, scestí, pastí a náměstí,
a někde na konci štěstí v neštěstí.
Labyrint doteků, polibků, pohledů,
najít směr k východu as´ nikdy nesvedu.
Tak v tobě bloudím každičkou noc a den…
Chci vlastně vůbec najít cestu ven?
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Máš veliký smysl pro personifikaci pocitů. I když myšlenka je velice jednoduchá zpracování je dost dobré. Hezky píšeš - MOC
02.05.2006 20:21:00 | petrzal
někdy se bloudění procházkou rozkoše stává...
pokud je to ta cestička vysněná a "pravá"... :o)
Moc se mi líbí tahle tvá básenka...
(a děkuju za komentík!)
25.04.2006 15:08:00 | Cecilka
šíleně se mi tvoje básnička líbila, vypadá to jako bys opravdu nějakou cestu hledala. Jastli je to tak tak ti přeju hodně štěstí
25.04.2006 13:08:00 | Kopretinka