Anděl

Dneska ráno potkal jsem hotvého anděla,
však vypadal jak člověk, docela,
kolem něho se náhle vše rozzářilo,
já jen koukal na to andělské dílo,
hleděl jsem do světlemodrých krásných očí,
přál jsem si, ať ta chvílne hned neskončí,
na ten pohled se zapomenout nedá,
jaká je ta slečna andělsky skvělá,
rty vypadají tak plně, červeně,
jak uzrálé jablko na stromě,
krátká sukně, a překrásné dlouhé nohy,
o ní by se daly napsat hezké slohy,
byl jsem učarován její neskonalou krásou,
že chtěl jsem pokračovat její trasou,
vydat se za ní až na samý kraj světa,
snad je to ta, na kterou čekal jsem už léta.