Konec

Černá je barva mojí duše
závojem smutku přikrytá
smrt lásky , uvadnutá růže
čas, který pro mne netiká..

Umírám, sbohem…
měsíční krajina jsem pustá
zármutek je mým bohem
z loučení vyprahla má ústa

Za mám tě ráda, tlustá čára
v tvých očích sídlí strach
a sen už mizí, jako pára
jak trpce chutná lásky krach…

Chuť žít se ztrácí, někam pryč…..
však nové dny se rodí
od našich dveří, už nemám klíč
pláču…tak to chodí….