Mrcha

Jen slova,
zas nemáš čas,
pořád znova
slyšim ten hlas.

Hrála sis s ohněm
tak moc dlouho,
až spálila ses
samou touhou.

Chtělas zmámit
všechny kluky,
vymklo se to
trochu z ruky.

Jsi v kocích,
na špatně straně,
sny o kráse
mladé laně.

Co přivábí si
kluky k sobě,
pak jejich lásku
spálí v hrobě.

Balancuješ,
jak jen můžeš,
litováním
si nepomůžeš.

Jak motýl létáš
z květu na květ,
věrná nejsi,
mřouráš na svět.

Hodíš vlídně očkama,
kluci padnou,
chodit s kočkama
se neovládnou.

Jak loď pluješ
ve svých vztazích,
márně shániš se
po lásce vrazích.

Přerostlo ti to
trochu přes hlavu,
tohle léto začneš
shánět náhradu.

Kdo přistoupí
na tvoji hru,
nechá se zlákat
jak kus hadru.

Zachytí se
do tvých sítí,
však se rychle
zpátky vrátí.

Přijde den kdy
tě prokouknou,
nespoléhej navždy
na svůj šarm.

Krása dávno
není všechno,
rukou mávnou
a jsi sama.

Nikdo o tě
už nezavadí,
když jsi mrcha,
údiv-studená sprcha.

Každý pozná
co jsi zač,
dá ruce pryč,
a ,,no touch".

Budeš smutná,
sebe litovat,
prohraješ -
nebudeš milovat.