Stíny lásky

Dříve jsem žila sluncem,
jen láskou svou,
teď konec je s citem,
s modrou oblohou.

Dny byly krásné, spalující
a láskou protkané,
nyní je tma mou společnicí,
jen stíny hlodavé.

Klidná noc teď vystřídala
slunečné dny děsivé,
ráda bych se vystříhala
lásce prolhané.

Nechci už být na výsluní
a hloupě se trápit dál,
rač zůstanu ve stromoví,
lásce se vyhýbám.