VY

Vážím dlouhou cestu
až sem,
abych Vám mohl
svoji báseň říci.

Trčíte mi v oku
již dobu delší.
Stále se mi zde opakujete,
jak vzpomínky krásné.

Musím Vám říci,
že jste jak hvězda,
jasná a krásná
na obloze osvětlená.

Vaše očíčka ta jsou
jak dvě sluníčka
na obloze zářící.

A musím se Vám přiznati,
že Vaše lesklá ústa,
jsou jak třešnička sladká.

Teprve, když spatřím Vaše vlasy
ve větru vlající,
tak jsem zcela omámen
krásou Vaší.

Ale pro mé srdce je potěšení,
když spatřím Vás celou,
v plné kráse úžasných světel.

Pak nejraději bych Vás políbil,
abych šťastný mohl být
a s Vámi zhaslým městem jít.