Mí věční hráči
Mí věční hráči
Anotace: Pro jednoho človíčka – za to, že mi ještě stále umí dělat zmatek v hlavě (a nejen tam).
Sbírka: Vejdi, ale neubliž!
pijou a kouří a mně se točí hlava,
nevím, kdo vyhrává a kdo je špatný hráč,
nevím, vždyť jsem je nepozvala.
Tak je to vždycky, když projdeš mým snem,
sejdou se a vsázejí své „nic“
a než my dva spolu zase vychladnem,
máš nadějí vyhrát poněkud víc.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
přemýšlím jak je možné,že já která básně s názvem Láska apod.přeskakuji a odvracím se zády ...narazila jsem ...tvrdě právě tady...
09.07.2006 18:54:00 | Ayla
Děkuju Ti za komenář. Máš pravdu, tak rychlý to opravdu nebylo. Rány jsou sice zacelený a až mi to bylo hloupý, po tom relativním postupu zas napsat nějakou stýskací báseň, ale srdce si prostě poručit nedá a ještě tam zůstal nějaký zlomek lásky a kousek zmatků, tak se jen trochu tou vzpomínkou hřeju a pomáhá to. Vlastně to mezi námi zůstalo nevyřešené a tak si možná zbytečně pořád něco namlouvám, jestli odešel pro nebo proto nebo jestli jen tak byla silná ta láska k bývalce:-) a zbytek je vyjádřen v mých pocitech. Díky měj se krásně:-)
18.05.2006 23:47:00 | grázlík
Dobrý nápad, dobře zpracovaný, ale ten rytmus by to vážně chtělo vychytat.
15.05.2006 13:57:00 | JardaCH
Ty jo! A znovu se v tom plácáš? Zítra dám jednu, se stejným zaměřením, uvidíš sama, jak ten život všechny podobně semílá...
15.05.2006 13:01:00 | Krtica
..hraj s čistýma kartama, neposlouchej babu jedovku, když je cinkneš, časem se to stejně provalí... :-)))
15.05.2006 10:46:00 | skaj
Tak ta je nádherná... :o)
(jen bych možná doporučila občas lehce cinknout karty ;o))
15.05.2006 07:50:00 | Cecilka