Do vzduchu

Mám přibitý srdce
na tvým nočním stolku.
Každý ráno se probouzíme
a hledáme co bylo
včera.
Jsme každej zvlášť,
dva truchliví vzbouřenci
v centru obrovskýho města.
Kdo nám dveře otevře?
Náhoda. Náhodou se setkáme
u stejný výlohy.
Rychle ale
dveře zase zavřeme --
s okovy na rukou.
Teď každej večer uléháme
a probouzíme vzpomínky.
Ukrad' jsi mi srdce
co ti tluče na tvým nočním stolku.