Rozsudek
Rozsudek
Vlna odporu z vody prchá
Když mé tělo hlubina pohltí
Záhuba nenápadně skrytá
Jak zrádné je tvé objetí
Stovky malých bublin průzračných
Stoupají vzhůru k hladině
Já svázaná a zatížená kameny
Umírám pod vodou nevinně
Jen kousek nebe a vzduch čirý
Jen kousek volnosti
Tak málo stačí k mému žití
K životu mému ze ctnosti
Ty odsoudils mě a rozsudek byl smrt
Pravda z mých úst nezajímala tě
A tak teď polykám vodu a chybí mi vzduch
Tys soudcem a vrah co zabíjí mě
Když mé tělo hlubina pohltí
Záhuba nenápadně skrytá
Jak zrádné je tvé objetí
Stovky malých bublin průzračných
Stoupají vzhůru k hladině
Já svázaná a zatížená kameny
Umírám pod vodou nevinně
Jen kousek nebe a vzduch čirý
Jen kousek volnosti
Tak málo stačí k mému žití
K životu mému ze ctnosti
Ty odsoudils mě a rozsudek byl smrt
Pravda z mých úst nezajímala tě
A tak teď polykám vodu a chybí mi vzduch
Tys soudcem a vrah co zabíjí mě
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Je v tom cit, má to myšlenku, někde i nápad (líbí se mi ten kousek, kde toužíš po volnosti) a básnicky je to velmi dobré. Místy až zvukomalba, no moc se mi to líbí... 95,897% :)
28.05.2006 10:03:00 |