Jméno

Tvé jméno, ta motlitba, jež si cituji před spaním,
obrysy Tvých rtů a očí, před nimi mě sny nechrání.
Jak spásný je pro mě dotek Tvůj,
když Ti pohled hoří v Tvých oříškových očích, chci abys byl můj.
Mým životem, tou baladou se smutným koncem,
Ty se jím proplétáš stále a znova.
I když si myslím, že už jsem Tě oplakala,
znovu se nečekaně vynoříš a připomeneš mi, že jsem se k Tobě připoutala.
V režii našich životů chybí scénář,
nebo jej možná nevidíme, nesmíme v něm číst.
Je to film, jen páska beze jména,
jdu ruku v ruce s ním, ta chvíle je tak cenná.
Křičím:,,JMÉNO! Řekni jej ať vím, že jsi se mnou."
Mlčíš, nade mne se skláníš, oči zavíráš, nemáš stránku temnou.
A Ty jdeš tou pěšinou ode mne pryč,
křičím Tvé jméno, ale jen v duchu a čekám jestli se otočíš... OTOČIL SES ALE JEN NAPŮL!