Červnová noc

Na prahu červnové noci
oklepu z vlasů
listy podzimu
tepajíc ve stejném rytmu s Tvým
na pár okamžiků
svůj tep zastavím
rozněžněná v blátě vzlyků
se Ti vytratím
nebudu klečet za tvými zády
až do skonání
takové moje
lživé umírání
ve smysluplném nesmyslu
ve formě bez tvaru
na prahu první červnové noci
setřu rudou kapku deště
ze svých rtů
s nadějí
že ráno už nezabloudím
... v Tobě