Sbohem, má neupřímná lásko

Kdyžs tady nebyla,
já truchlil jsem a smutnil,
když jsi se zasmála,
já smál se též a bláznil.

Byl jsem tím protějškem,
v mužské polovici,
Byl jsem tím rytířem,
jenž ti sedal po pravici.

Pro tebe jsem žil,
a pro tebe jsem umřít chtěl,
o tobě jsem snil
a o tobě jsem psal těm všem...

Proč jsi mne však zradila,
proč lhala jsi a klamala,
proč lži a intriky nástroje tvé byly,
já myslel, že to jsme si již vyjasnili...

Dal jsem ti víc, než kdokoli žádat směl,
dal jsem ti vše, pro co i důvod jsem neměl.
dal jsem ti sám sebe, na talíři, podnosu,
a nyní zahynu... pohřben v rákosu.

Nuže buď sbohem a šťastná,
pro mne jsi a vždyckys byla - ta má, ta krásná...