Pro ni...
Pro ni...
napsat pár pěkných řádků o svém štěstí.
Venku sněží, trochu mě to dojímá,
snad Tě to aspoň trochu zajímá.
Jsem jen jediný den bez Tebe
a cítím se jak peklo bez nebe.
Jako kouř bez ohně a květina bez slunce,
jak ryba bez vody a Cidlina bez Chlumce.
Nevím, zda si to můžu dovolit,
svým citům opratě povolit.
Pustit si Tě k tělu blíže,
toho se bojím jako čert kříže.
Začíná mě to však přemáhat,
přestávám to pevně ovládat.
Čím více Tě znám a jsem Ti stále blíž,
už si nemyslím, že láska je na obtíž.
Mám ještě tisíc přání, co mi splníš,
a i když vím, že se také bojíš.
Přeji si jen jediné,
přání trochu odvážné:
Neboj se svých citů a těš se tam, kde to neznáš...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Jak moc musí člověk milovat, aby nejen napsal ale i zveřejnil tyto řádky? Asi moc a moc...
04.10.2006 18:13:00 | Esquirol
Cusky. Tak jsem zas jednou za cas na literu a pročítám si. Máš pěkný básničky... Jen mě mě mrzí, že ti po tom roce připadá láska na obtíž... Ale jinak supr. Připadá mi, že zas propadáš skepsi(píšeš smutný básničky). Hlavu vzhůru:) měj se, cau.
P.S.: Osmáci se mají dobře a pozdravujou tě.
13.06.2006 12:31:00 |
Teda, já nevím, kdyby tam nebyl ten skvělý rým na slunce, tak jdu dál, ale za ten ti fakt dám 80! Na stovku by jich tam muselo být víc ;-)
04.06.2006 22:33:00 | no
Tak mnohá láska začíná
je to krásné a nevinné
někoho to k slzám dojímá
láska je to štěstí jediné
Přeji vaší lásce štěstí
dejte před sebe štít
lásku sešije pevná nit
ať nedá jí nikdo ránu pěstí
Ikdyž budou v noci vlci výt
ať můžete s klidnou duší snít :o)
04.06.2006 22:19:00 | k.kaculenka