Můj osud

Osud je divná loutka našeho života.
Míchá s námi jako s balíčkem karet
a jedno je mu, zda se setká
bohatý král s obyčejnou dvojkou
anebo zda se potkají dva sobě rovni

Setkávám se s různými lidmi,
jejich názory, postoji…
A poslední dobou,
potkávám chlapce
mých snů….

Ano,
je jich více…
Vždy jsou takoví,
jací jsou v mých snech…

Ale….

Nevím, zda to přitahuji,
či je to jen shoda náhod,
ale můj osud se mi určitě vysmívá,
to když ten skvělý kluk,
z velké dálky je

A nevím,
zda už je to jen ironie osudu,
že čím větší dálka
tím lepší je kluk …

Nemám Tě ráda osude
A ještě více proto ne,
že do cesty mi stavíš,
stále lepší chlapce
ale nikdy nepřipustíš,
být s ním déle, než tak krátce

Moc mě to mrzí
a srdce mé to bolí
že cestu mou
mi zkřížil princ na bílém koni,
který však jen na chvilku zastaví,
mé srdce ošálí
a hned v dálce mizí sám….

Osude můj milý,
Co od Tebe se ještě dočkám?
Doufám, že mi slíbíš,
že příští princ už neodjede sám….