Myšlenky

Ležím v posteli a myslím na nás dva,
chci být z oceli a necítit ten strach.
Mám oči zalité slanou vodou,
při vzpomínce na tebe umírám touhou.

Kam zmizela tvá sladká slova ?
chci je slyšet zas a znova.
Proč tvá láska mě již nehřeje ?
Proč vím, že jiná je u tvé postele ?

Chci vrátit okamžiky, kdy jsme byli sami spolu,
chci cítit tvé tělo zas a znovu.
Co s tím vším teď sama dělat mám ?
Čekám, až se ozveš, snad dříve než to vzdám.

Jsem jen ta druhá, tak moc to bolí,
jak dlouho jen doufat mám, kterou z nás si zvolí.
Odkládám pero, musím už jít spát,
já, sama a zoufalá chci vědět - má mě rád ?