Stesk mě ničí...

Ležím a do tmy hledím,
smutno jest mi zas,
stýská se mi a sebe nudím,
chybí mi Tvůj hlas.
Schází mi radost či smích,
které s sebou nosíš,
také oči a nebe v nich,
studánky, jimiž prosíš…
Chtěl bych hladit Tvoje líce,
líbat a chutnat Tvé rty,
mazlit se teď více,
jsi mým snem-jen Ty.
Já chtěl bych mít Tě tady,
avšak nemohu…
Vždy poslechnu Tvoje rady,
když potřebuješ- rád pomohu.
Chybíš mi, má vílo reality,
má růžičko v trní,
chybíš mi moc-Tvá krása i Ty.
Hlava bolí a taky vrní.
Mé srdce touhou hoří,
mysl ve smutek se noří.
Krásné probuzení ranní,
klidné usínání.
Také dobrou noc a sladký sen,
V němž dnem je noc,
a nocí den,
kde radost a láska má jen moc,
kde z trní stává se len...