Tulák

Krajina poškrábaná lety vzlyků
Kdy nebe topilo svou tíseň
Za obzor, do neznáma, s balíčkem fíků
Jde tulák, zpívaje tichou píseň

O něze, o koření,
Jež barví naše žití
O ženě, o souznění,
O tělech chycených v síti

Tiše si pobrukuje
Medové tóny
Ke hvězdám salutuje,
Objímá stromy

Své touhy v krocích schová
Vodou se brodí
Za duhou do zlatova
Za láskou pro ni

Krajina rozespalá
Oči si zamne
Po ránu rozcuchaná
Kreslí stíny klamné

Tulák jí v klíně leží
Víčka mu těžknou
Do snů vzpomínky sněží
Oči se lesknou