TOLIKRÁT ...

Už tolikrát jsem ti říkala, neodcházej...
Otočil ses ve dveřích, zarachotil klíč
a tys řekl, promiň, ale musím pryč.
Vím, kam si šel, ale nechápala jsem pohnutky,
které tě k tomu vedly.
Snad jen kvůli těm dětem,
jsme se nerozvedli.
Pokaždé, když ses k ránu vracel svým autem,
cítila jsem, jak zavanul místností JEJÍ parfém.
Tolikrát jsem chtěla vědět,
v čem je lepší než tvá rodina.
Ale pokaždé si mlčel
a to i když mi padaly slzy do klína.
Naši malou berušku si nikdy nepohladil
a ona tolikrát žvatlala "Tata, tata ..."
Přála bych ti vidět v jejích očích tolik vzácného zlata.
Tolikrát jsem doufala,
že brzy se umoudříš a zapomeneš na ni,
kort když viděl tě náš synek, jak vedeš cizí pani.
Tolikrát jsem si říkala, že nebudu svým dětem lhát,
ale lžu pokaždé, když jim říkám,
že máš moc práce, ale máš je rád.
Kolikrát nás všechny ještě zklameš?
Tak kolikrát?