Bůžci

Anotace: To je tak strašně dávno, co jsem ji psala. Buďte ke mně shovívavý.

Za sytou barvou červánků,
pod hořícími mraky,
se ukládají ke spánku,
na zem upírají zraky.

Za sytě modrou oblohou,
pod jasem z bílých opánků,
dávno stojí na nohou,
pletou ráno z copánků.

Sledují svět,
kluky i holčičky.
Líbezný květ
té nejmenší kytičky.

Sledují moře
i křídla racků,
bujného oře
u překážky z klacků.

Za uplakaným nebem
pod těly kapek dešťových,
bůžci klejí nad zlem
srdcí chladně ledových.

Za temnými mraky,
jenž prosytila tma,
chci hledět s nimi taky,
zůstat chvíli povinna.

Sledovat milence na břehu toho moře.
Pomoci překonat, zmírnit jejich hoře.

Sledovat šťastný pár
v tom zpropadeném světě,
objednati dar,
jenž skryt je v jedné větě.

Chtěla bych být bůžkem,
svrhnout z trůnu Amora,
ať tím jeho šípem
další lásku nezvorá!