Míšánkovi,na dobrou noc...

Otvírám atlas,jen mě nech
číst ještě okamžik,jenom vzdech
než oči zmámí noční květ.
O Světě chci ti vyprávět.
***
Vzácná,jak bájná Atlantis,
zrádná,jak obeplout Hornův Mys.
Vlasy Ti září do daleka
v Kitháji,říši Žlutá řeka.

Pohled ledový jak Antarktida-
po hádce,ráno,když tiše snídáš,
opouštím boj!Máš právo veta
stejně jak led na Střeše světa...
Tvá něžná ústa když víno pijí
jsou jak červánky nad Indií a
tichá svou krásou,bez povyku,
koráli ve vodách Karibiku.

Vydržet den bez Tvé tváře
je jak strávit temnou noc na Sahaře.
Chceš-li mě mít,tak odhodlaně
všechny živly máš na své straně
a tvrdá,jak žula vyvřelá
pak oddáváš se mi docela...

Vybroušená Portského vína číše,
velkorysá,jak Římská říše,
připravena můj každý žal i svár
rozetnout,jak moře Gibraltar.
Po milování Tvoji něhu
cítím jak v náruči alpských sněhů,
Tvým objetím uspán,pozdě k ránu
vlnami Tichého oceánu.

Máš půvab bohyň olympských,
blízkých hvězd,co Ti v očích spí.
V mém srdci,u dveří pro Tvůj dech
jak v luxusních světových hotelech
mám cedulku "NON-STOP,OTEVŘENO!"
Moje Miško,má krásná ženo...