Báseň pro mou věčnou lásku

Jak orchidea v žhnoucím sněhu
Planeš, planeš, lásko má,
Miluji Tvou něžnou krásu,
Ač jsi mi tak vzdálená.

Orchidea v sedmikráskách,
vonných tulipánech též,
prosím, jen mne neposlouchej,
o Tvé štěstí jde, jen běž,
láskou mou jsi, víš, vždyť víš,
větrem mým a Sluncem spíš,
touha má jsi krásný moc,
buď se mnou až přijde noc…..

Miluji a věčně budu, lásko má,
Vždyť Ty mne znáš,
Touha má je věčná, věrná,
Ale proč, Ty nesníváš…
Nikdy o tom - Ty a já -
Nikdy o tom - víš, však víš,
Nikdy o tom - já Tě znám,
Kéž bys mi byl trošku blíž,
Snění oblast čistá je ač tajemná jak sen,
Nikdo nikdy neprozkoumá co se skrývá v něm,

Svíce hoří, orchideo,
Svíce hoří,lásko má,
Co je silou věčné touhy,
Snívání a bdění ,strach?
Proč miluji přespříliš Tě,
Nejsem blázen? Nemám strach?

Nejsi moře- splynout s touhou
toužila bych chvíli pouhou,
Ne, Ty jsi má orchidea, orchidea,
Láska má, nikdo nikdy nedoví se,
Lásko má beznadějná………