Obejmi mě...

Čekám stále na ten den, kdy se vrátíš ke mně zpět,
možná jsem Tě příliš chtěl, ale takový je už můj svět.
Když Tě Lásko miluji, chci s Tebou býti každý den,
nerad něco slibuji, ale musí to jít ze mě ven.
Jsi radost mého života, jsi závan letní noci,
jsi jitro, které procitá, jsi nejkrásnější pocit.
Jsi světlo v chladné temnotě, které také hřeje,
jsi Láska v mojí samotě, když smutek se mi směje.
Ty víš, že věci krásné jsou, když my dva jsme spolu,
přijď mě něžně obejmout a nech už toho vzdoru.
Vždyť život lásku přináší a mně přinesl Tebe,
tak si Tě snad ustrážím, než si mě smrt veme.