Růže

Zažila opravdovou lásku,
pocítila dotek na své kůži,
poznala ten krásný pocit,
jaké to je dostat růži.

Přivoněla si jen krátce-
růže jemná jako ona sama,
panensky čistoá a bez trnu,
krásná svěží jak slunce zrána.

Se stonkem pevným jak její odhodlání,
nezlomeným jak doposud její srdce,
s rozkvetlou krásou sobě vlastní,
jak její štěstím rozzářené líce.

Ten květ se vryje do paměti,
jak přirovnání růže k její kráse,
půvabná víla na letní louce,
spíše šarm princezny zdá se.