Kulka

Prázdná místnost, smrti pach
Krev v žliách mi vře,
já z tebe nemám strach,
tys jediný přítel,
co zůstal mi,
ty a kulka na dlani...

Ve svém pokoji se vzpomínkami utápím,
jsem sám - uzavřen do sebe,
jako děravej člun se potápím,
stále myslím jenom na Tebe.

Na ten večer nerad vzpomínám,
rád bych všechno vrátil,
sám sebe proklínám,
to já jsem Tě zabil!

Kdybych přišel dřív, snad bych to změnil.
Možná taky ne , ale aspoň bych to zkusil.
Tu kulku zpět vzít chci,
Tu kulku co zaryla se v tvoje prsa,
tu kulku co vzala tě na nebesa.

Zahalená postava,již ke mně kráčí...,
To Smrt, přítel největší...
Jsi chudák?Můžeš i králem být,
když však přjde tvůj čas,
pak s ním musíš jít.

S ním smlouvat se nedá, on jedinej
je duše spravedlivá,
každému měří stejným metrem,
krev se zápěstí teče svetrem,
tím svetrem který jsi mi dala,
v něm chci aby smrt mě vzala.

Pistoli v ruce , mířím , přímo na srdce.
Už už tě vidím napřahuješ kosu ???
Už na dlaních cítím přízračnou rosu,
už budu s tebou lásko má,
a setkáme se přece.

Namířil a stiskl spoušť,
vyšla rána, pak už ticho...
A ten co šel životem ,
zdolává jen vyschlou poušť.

Prázdná místnost, smrti pach
Krev v žliách mi vře,už ze mně
nemáš strach, já jediný přítel,
co zůstal ti, já a kulka na dlani...