Žít chtíčem

Má krev hladí celé Tvoje tělo
a rve se skrze žíly ven,
vše ve mě by Tě chtělo,
avšak troch skromnosti mám jen.
Já líbal bych Tě a hladil něžně,
citoval dech a šeptal lásku,
vše jak z knihy kněžně,
v klidu jarního mlázku.
Já chtěl bych chutnat tvoje mládí,
topit se v tvé jemnosti,
pohled Tvůj mě chladí,
miloval bych Tě ve vší něžnosti.
Já nejsem milovník ba ani jiný,
jsem Tvůj a jiného nikoho,
já pil lásky nápoj vinný
a teď jsem tu pro koho?...
No, přeci pro tebe má voná lilie,
noc bez Tebe, jak bolest času,
cit se ukryje,
a já zemřu ve snovém jasu.
Bez Tebe, neumím býti...
Nezvládám žíti...
Srdce nechci v těle míti.
Já přeji Ti sen,
v němž se milujeme pouze,
v němž není stres ba ani nouze,
v němž kopřivou je len...