Stará Báj

Přijel si princ
na bílém koni,
pro svoji lásku.
Přijel si pro ni
a srdce jí dal,
do bílých komnat
k sobě ji vzal.

A žili spolu jeden dech
a ústa snili na ústech,
jim lásky květ utlumil žal,
ani si nikdo nestýskal,
že život je krátká pohádka.

To vypravuje stará báj,
tak stará, jako stár je svět.
Ó, kdo jí doved krásu dát
a zaklít v srdci člověka,
kdo dovede jí rozumět,
jak život prchne, nečeká,
jen v prostor vyzní pouze hluše,
kdo nedovedl lásku dát,
za duše dar květ svojí duše.

Toť života úděl člověka
- pro lásku žít,
jest pravda odvěká.
Živa je duše,
z ohně a vody
nevzdávej se než zříš
do nebe schody!