Proč?

Proč mi to stále děláš?
Proč do srdce mi kudlu bodáš?
Proč když chci být s tebou,
najednou na mě nemáš čas?

Chceš být s jinou?
Nebo už neznáš nás?
Už nechceš trávit chvilky se mnou
už nechceš jen můj být.
Proč tváře mi jihnou?
Ty snad chceš mé srdce zabýt.

Věřila v tebe a v tvou lásku.
Tak hloupá já jsem.
Ale teď mám po tom všem na srdci vrásku.
A nekonečně ošklivý sen.

Už neobjímáš mě,
jen sebe a svou sobeckost.
Už neprožíváš lásku ke mě,
ale já teď citím zoufalost.

Tak běž,
nechám tě jít.
Vžďyt nechceš nic jiného.
Už srdce mi začíná hnít
už necítí víc než,
jen otupělost a bolest
z rozmaru tvého.