Váhy života a váhy štěstí...

Pro tebe , můj čtyřlístku štěstí píši
tyhle řádky, protože tys oslnila mě a
na místo pekla zamženého jako tekutá
rtuť, zavedla jsi mě zase zpátky až na
samý vrchol nebe; já cítil se s tebou
jako Adam s Evou v ráji...

Vlepit ti chci pozdrav na rty chtivé
v podobě polibku žhoucího, který spálí
všechen bol a žal který ve mně je,ale
plynu neboť na nebi hřeje bílá luna která
s prstenci a hvězdami přichází mi na pomoc.

Na tělo přibil bych ti ruměnce dotyků
jemných jako blankytná zdařilá noc,
cítil bych tvou svěžest, lesk a
nakonec pak v očích tvých bych bloudil,
snad až na věčnost…

Chtěl bych vidět všechny krásy světa
co obehnány kolem světa jsou, že
jich je dost,aspoň jedna v každé zemi
je, ale což o to, tu nejkrásnější už
jsem viděl, cennější než jakýkoliv skvost…