Utržené lekníny....

Náš vztah byl šitý na míru,
nemám ponětí proč je pryč,
někdo utrhl těch pár leknínů,
a na zemi nechal bič.
Modřiny a šrámy mám teď na duši,
proč nejdou pryč to netuším.
Už mě nehladí tvoje slovíčka,
jak jsem roztomile maličká.
Moje rty neumí se usmívat,
pres slzy už nevidím,
smích nebudu předstírat,
zmatek v srdci uklidím.
Vyhodím ho ze sebe,
zapomenu na tebe a nebude mi to líto,
teď ale lžu a každej ví to...
Teď mě poslouchej
a aspoň jednou mi ruku do dlaně dej,
i kdybych vzplála jak pochodeň
nikdy nezapomeň,že i když ukázals mi záda,
já.......tě mám pořád ráda.