Sama

Tak sama chodí po kraji,
slzy má na krajíčku,
hvězdy se na ní dívají,
svítí jí na cestičku.

Jde sama, občas zavzlyká,
ke studánce míří,
trápí ji láska veliká,
bolí a hrozně tíží.

Tak sama u studánky klečí,
nabírá vodu do dlaní
a své bolavé srdce léčí,
neslyší tiché volání.

Jde sama lesní pěšinou,
teď za ruku ji někdo vzal.
Byl to on, podíval se do jejích modrých očí a řek jen
"Promiň,já myslím na jinou,
nemám,co bych ti dal".

Tak sama leží dívka malá
na paloučku u lesa.
Ta láska, ta jí život vzala,
teď pohltí ji nebesa.