láskosmrt

Už to začíná zase znova,
opět přišel známý čas,
Láska a Smrt si nevybíraj´,
ty dvě teď prišly ke mne zas.

Ty dvě chodí světem a spravedlnost šíří,
ti co je však potkají, jejich záměr nepochopí.
Oni mají pocit, že je narážejí na tupá kopí,
že se rodí i že umírají,že mrznou i že hoří.

Jedna věrně vypomáhá druhé, každá má svuj vlastni šat,
Jedna se stará o lásku, druhá o mrtvé.
Obě jsou však nelítostné,každá z nich je ten zlý kat.
Vzdycky když to nejmíň čekáš,seberou ti co máš rád.
Jenže bez nich by to nebyl život, nebylo by o co stát.

Stary poutník se však uměl bít,
však bez lásky nemohl ani on už žít.
Rány rozdával i přijímal stejným dílem,
sám sebe chránil mocným štítem.

Ten štít byl mnohokráte slepen,
část po části, špatným lepem.
Vždyť zdálo se že všechno drží,
tak proč ho ztráta tolik mrzí.