Čas před zrcadlem

Svit temné noční oblohy, rány moje nehojí.
Jsi to ty má hvězdo jasná, moje vše a moje spása.
Kdo lečí rány polibkem, kdo provází mě životem.

Vždy když klečím v osamění a zlý život zuby cení,
pomůžeš mě z utrpení, už jen pouhým pohlazením.
Jsi jak maják v pustém moři, jsi oheň který ve mě hoří.
Jsi má duše a mé nic, jedna láska bez hranic.