miluju těěě

Jak krásný její hlas,
jak hedvábný vllas.
Její rty jak růže jsou,
do nebe mě donesou.

Její pohled záříví,
zkusila už dáti mi.
Když úsměv její zpatřím,
hned vím kam já patřím.

Těžká duše teď ta má,
ona bude zklamaná.
Lehčí ale býti může,
když mi ona vypomůže.

Pod okno jí nosým růže,
kolik jich tak míti může.
Až pohladímě hebce,
já řeknu jí křehce.

Jak krásná si a jak budeš,
tolik lásek míti můžeš.
Tak jako hloupý trám,
já zůstanu už sám.