Vzdušné zámky

Byla to na začátku.
Držel´s mě kolem ramen,
a sliboval,
že s něžnostmi nepřestanem.
Že bude pořád všechno láskou kvést
a já si nepřipouštěla,
že by ses mohl splést.

Čas popošel
a na cestě dál jsou první kamínky.
Do očí mě zpětně řežou vzpomínky.
Říkám, že studíš,
když češeš mi teď vlasy.
Průvan z tvých slov zavane -
- nestěžuj si !
Sama dál stavím bez malty a pevné cihly,
vzdušné zámky, kde se snadno bydlí.