Vzpomínková

Potkala jsem Tě, je to už dávno,
vzal si mi ruku do dlaní
a pomohl nést tašku.

Naše oči se střetly
a z úst sama plynula slova,
tak nějak rychleji.

Asi jsme prostě měli smůlu,
že nás vždycky vyrušil telefon,
když mělo k něčemu důležitému dojít.

Teď stojím na rozcestí a čekám,
že mi třeba zazvoní a
na jeho druhým konci uslyším Tvůj hlas.

Však všude kolem ticho,
prázdné dlaně
a Ty dávno líbáš jinou tvář.

Vzpomínám lásko..