U fontány

U fontány jsem večer seděla
na lavičce skryté v jasmínu
čekala jsem, až přijde milý můj
jediný, kterého tak miluji,
že se mi hlava točí v jeho objetí
má oči jak dvě studny, do nichž hvězdy padají
a ústa, jež si líbat žádají
je celý můj, ač nikdo o tom neví.
Zdřímla jsem, a on polibkem mne probudil
džbán vína sladkého do trávy postavil
je celý můj, a nikdo o tom neví,
že se nám oběma teď hlava točí
z té vůně, z vína, z lásky...
a noc nám bledne v očích